22. března 2016

Rozběhněte se s kočárkem



Nedávno se mě jedna moje kamarádka zeptala, jak to dělám, že se donutím jít sportovat s kočárkem. Odpověď je celkem jednoduchá. Pokud se chci jít aspoň trošku proběhnout a mít nějaké to kardio, nic jiného mi prostě nezbývá. Navíc vím, že s malou stejně musím jít ven, aby se vyspala, takže to alespoň hezky spojím dohromady. Občas mívám i hlídání, ale osobně ho raději většinou využiji na velký jednorázový úklid celého bytu a nebo, světe div se, si zajdu jednou měsíčně na masáž, protože moje záda špatně nesou to neustálé zvedání, nošení prcka a hopsání s ním na balóně.

Ale jedna rada jak se donutit, mnou několikrát ověřená, přece jen je. Pokud máte trochu náladu a chuť si s kočárkem zasportovat, oblečte se do sportovního! Vezměte si botasky, jakékoliv tepláky či sportovní kalhoty, ještě teď v zimě raději funkční triko, lehkou bundu a určitě čepici nebo čelenku přes uši. Opravdu Vám to pomůže. I kdyby jste si chtěly/i (i tatínci) jen na hodinku vyjít rychlejší chůzí. Zjistila jsem totiž, že když se jdu jen tak projít s kočárkem, normálně oblečená, a chci jít rychleji, za chvíli stejnak sjedu opět do takového toho vycházkového tempa a koukám kolem sebe, kochám se a jdu jako slimák. Ale to sportovní oblečení, jako by mělo nějaké kouzlo. Nedovolí Vám to. Naopak. Dokáže Vás kolikrát tak vyhecovat, že z rychlé chůze se stane indiánský běh, nebo svoji plánovanou trasu nakonec uběhnete celou. Do uší si zapněte nějakou svižnou oblíbenou hudbu a klidně si pobrukujte a zpívejte. Já to tak dělám. Když někoho míjím zepředu, na chvíli ztichnu a když mě někdo předbíhá zezadu - no a co.

Zpívání a pobrukování, popřípadě i povídání, když vyrazíte za sportem třeba s kamarádkou nebo i s partnerem je dobré i pro hlídání Vaší tepové frekvence, hlavně tedy pro kojící maminky. Pokud totiž zvládáte tyto činnosti zároveň s během/rychlou chůzí, nemusíte se bát, že by sport nějak ovlivňoval Vaše mateřské mléko pro následující kojení.

Mně se zatím daří vyběhnout takto asi dvakrát do týdne. Chodím převážně dopoledne a ve všední dny, kdy je na zdejší cyklostezce nejmíň lidí a můžu se s kočárem roztahovat. Chtěla bych do budoucnosti chodit častěji. Donedávna mě odrazovalo ne úplně ideální počasí. Když se ale přemluvím a jdu, po chvilce už nelituji a nakonec se po návratu domů cítím úplně v euforii a mám šílenou radost, že jsem to zvládla. Pokud navíc svítí sluníčko, pohyb si maximálně užívám.

Mé první vyběhnutí se prudce, v závislosti s mým srdečním tepem, změnilo na onu rychlou chůzi. Byla jsem na sebe tenkrát hrozně naštvaná, že to nejde. Příště už jsem na sebe byla přísnější a pomáhalo mi se hecovat ke stromům a objektům lemujícím stezku. Vždycky to bylo: „od toho smrku poběžím tam po ten keř. A teď půjdu do zatáčky a od ní poběžím k mostu“. A neustále jsem si ty vzdálenosti pro běh prodlužovala a pro chůzi zkracovala, až jsem teď po dvou měsících schopná uběhnout celou vzdálenost v kuse. Ale pokaždé se mi nechce. Někdy mám náladu se jenom rychle projít a někdy mě baví na jednu celou písničku běžet a na druhou zase jít a tak to pořád střídám. Emma mi při sportu vždycky krásně spinká. Asi je to tím, že to víc drncá, protože jdu rychleji. Vždy takhle sportuji maximálně hodinu, neboť vím, že odpoledne mě čeká další procházka, která už většinou bývá v rozmezí 2 – 3 hodin. Ale to se loudám, ať nemusím obcházet město třikrát.

Téma kojení a sport se budu snažit rozvést v jednom z následujících článků. Prozatím můžu jen z vlastní zkušenosti říci, že já se snažím kojit vždy před sportem. To proto, abych poté kojila co nejpozději a nemusela se bát, že mi to nějak ovlivní mléko a také proto, že se s prázdnými prsy lépe sportuje. To mi asi dáte za pravdu. Doposud jsem u dcery nezaznamenala s kojením nějaký problém po fyzické aktivitě. Podprsenku mám vždy sportovní s vysokou oporou. Používám své staré, díky bohu se do nich tak tak vlezu a nemusela jsem si kupovat další. Na běh si raději vypomůžu prsními vložkami. Pokud někomu nevyhovují ani podprsenky s vysokou oporou, určitě není špatné si prsa stáhnout třeba šátkem.

Závěrem bych ještě chtěla doporučit si s sebou určitě vzít i láhev vody. Kočárek ji uveze a pokud Vás po cestě přepadne žízeň, určitě se napijte. Však taky všude neustále čteme, jak je pitný režim důležitý a pro kojící maminky to platí dvojnásobně. To by bylo ode mě vše, doufám, že Vás to trochu inspirovalo a následující den už taky vyběhnete s kočárkem. Určitě běžte do toho, nebudete litovat!!!


Žádné komentáře:

Okomentovat