11. dubna 2016

Jde to pomalu, ale jde to!



Jsou to právě tři měsíce, kdy jsem si řekla A DOST! musím se zpět vrátit ke své původní postavě a cítit se zase ve svém těle dobře. Ano, je to klišé, ale jedno z mých novoročních předsevzetí bylo ono slavné hubnutí. Po porodu šla váha, ze začátku, dolů jako po másle, ale už po dvou měsících se nechtěla ani hnout. Váha stále ukazovala okolo 74 kg. Začal prosinec, sportovat se mi nechtělo a chutě na sladké byly k neutěšení. Neřešila jsem to moc, dokud jsem dva dny před vítáním občánků (17. 12.) nestála před polovyházenou skříní, v očích slzy jak hrachy, protože jsem si na sebe neměla co obléct. Věta „já nikam nejdu“ mi sice několikrát hlavou probleskla, ale vzhledem k tomu, že se jednalo vlastně o akci na počest naší Emmí, nepřipadalo v úvahu,abych tam nešla. Po pár hysterických scénách jsem konečně vyhrabala jakousi sukni a svetr, do kterých jsem se sice tak tak vlezla a šla v nich, ale necítila jsem se vůbec dobře.

Tahle zkušenost mě nakopla k tomu, že už s tím musím něco doopravdy začít dělat. Bylo před Vánocemi, takže jsem si jako hrdinka nechtěla slibovat něco ve stylu „zítra začnu“, ale nechala jsem to pěkně, jako spousta z nás, na Nový rok. V pondělí ráno, 4. ledna, jsem stoupla na váhu a změřila se. Moje cesta za dřívějším JÁ začala.


váha
paže
pod prsy
pas
nejširší  bříško
boky
stehno
4. ledna
74,5 kg
31 cm
85cm
82 cm
100 cm
103 cm
60 cm

1. měsíc
První myšlenky odpluly směrem „tak do 90-60-90 mám hodně daleko, musím začít cvičit“. Vzhledem k tomu, že hodně času trávím s Emmou na procházkách, pohybu mám tedy dost, věděla jsem, že ho stačí trochu poupravit. V následujících dnech jsem jen tak zkusila při chůzi zrychlit tempo a líbilo se mi to, konečně jsem makala. Příště už jsem vyšla oblečená ve sportovním a na chvilku se i rozběhla. Málem jsem při tom dostala infarkt, fyzička hold v háji, ale šlo to. Taky jsem poprvé navštívila cvičení pro miminka, kde se cvičí na gymnastických míčích a instruktorka do něj zapojuje jak miminka tak maminky. Úplně mě to nadchlo. Poprvé od porodu jsem trošičku cvičila nohy, zadeček a bříško. Navíc cvičení bylo zároveň i s Emm, takže suprová kombinace a zábava. Doma jsem hned sedla k počítači a zjišťovala si o podobných lekcích a kurzech více. Moc toho na internetu nebylo, ale střípky, které by potřebovaly poskládat dohromady, ano. A tak vznikl nápad na tenhle blog. Ale tuhle část už znáte.

Následující dny jsem se snažila chodit a chodit a občas si zacvičila s Emmí podle vzorů, které jsem našla na internetu. Bavilo mě vymýšlet a kombinovat různé variace cviků s miminkem jako zátěží. Každou volnou chvíli jsem s mobilem v ruce hledala na netu více a více informací týkající se cvičení maminek s dítětem, cviční po porodu a podobná témata. Až jsem narazila na téma ohledně diastázy břišních svalů a s tím spojené varování na cvičení po porodu. Nechci to tady rozebírat, protože chystám článek, kde bude toto téma podrobně rozepsáno. Jen nastíním, že jsem si na základě informací z internetu nechala pro jistotu zkontrolovat rozestup břišních svalů od fyzioterapeutky. Ta mi na základě mé vertikální mezery mezi přímými břišními svaly nedoporučila hned běhat a vrhnout se na silové cvičení po hlavě, ale ještě chvíli raději rychle chodit, než se to spraví. Navíc mi ukázala jak a co cvičit, aby se břišní svaly vrátily pěkně na své místo a já vše poctivě prováděla dohromady s rychlochůzí.

Na první velké měření jsem si počkala měsíc. Vážení v půlce měsíce mě akorát naštvalo, tak jsem se nechtěla moc zklamat. Výsledky? No, mohlo to být i horší, ale alespoň se mi konečně po několika týdnech hnula váha směrem dolů. Někde jsem četla, že při kojení „by měl být“ úbytek váhy 2 kg měsíčně a tak to tomu i odpovídalo. Ach jo, ale dřív bych měla za měsíc dole tak 5 kg.


váha
paže
pod prsy
pas
nejširší  bříško
boky
stehno
4. února
72,8 kg
31 cm
85 cm
80 cm
95 cm
102 cm
60 cm

Vyštrachala jsem svoje poznámky v diáři za první měsíc hubnutí se kterými se s vámi musím podělit. Celkem sranda.
4. 1.      cíle: zapnout oblíbené rifle na zimu; jíst více ovoce a zeleniny, omezit sladké
15. 1.   uťapkaná k smrti     
17. 1.   výlet na Ledové sochy na Pustevnách – hrůza! (trdelník a borůvkové knedle)
19. 1.   váha 73,9 kg CVIČIT!!!

2. měsíc
Na začátku února už jsem byla rozhodnutá, že založím tenhle blog a začala jsem pomalu připravovat návrhy a vymýšlet články. Rychlochůze s kočárkem byla perfektní kardio aktivita, ale chtělo to ještě připojit nějaké posilování. Přece jenom se laicky říká, že svaly požírají tuk. Po konzultaci s paní fyzioterapeutkou jsem mohla připojit k předešlým cvikům na zlepšení diastázy dámské kliky a dřepy. Bavilo mě to. Postupně jsem do toho zapojila i dceru jako zátěž a náměty na blog byly na světě. Opřela jsem se do cvičení a konečně mě trochu potěšily další výsledky měření. Váha se už přiblížila k oněm magickým 70kg a mě to motivovalo víc a víc.


váha
paže
pod prsy
pas
nejširší  bříško
boky
stehno
16. února
70, 6 kg
31 cm
84 cm
79 cm
94 cm
100 cm
57 cm

Blížil se konec února a já se těšila na naši první dovolenou s Emmou na horách. Změřila jsem se v den odjezdu a věděla, že další měření v březnu nebude nejlepší, protože týden v hotelu se snídaní ve formě švédských stolů pro mě bude opět bomba.


váha
paže
pod prsy
pas
nejširší  bříško
boky
stehno
28. února
70,1 kg
30 cm
83 cm
80 cm
94 cm
99 cm
59 cm

Na horách jsem se trochu více cpala úžasnými snídaněmi, do toho dvakrát kynutý knedlík s vanilkovou omáčkou a občas večerní zobání u povídání. Naštěstí jsem i lyžovala a dlouhé procházky s kočárkem se mi nevyhnuly ani na dovolené. No, ale váha po návratu z hor (5. 3.) byla nemilosrdná.

Poznámky v diáři za druhý měsíc hubnutí:
4. 2.     cíle: pít častěji smoothie a zkoušet nové recepty
8. 2.     založení blogu
11. 2.   ode dneška dámské kliky 3x10
12. 2.   bolí mě ruce! znovu kliky 3x10
14. 2.   Valentýnská večeře: losos na páře s brokolicí a bylinkovými brambůrkami.
 Dárek pro manžela: obří makronka (2x jsem si kousla)
16. 2.   měření
25. 2.   první článek O mně na blogu

3. měsíc
Váha po týdnu na horách stoupla opět na 71,3 kg. To mě zase naštvalo a já se rozhodla opravdu začít se vším všudy. Diastáza už byla nepatrná a mohla jsem konečně začít běhat. Venku začalo být krásně a tepleji a já svoji 6 kilometrovou trasu rychlochůze plynule přeměnila na 6 kilometrový běh pod 50 min. Začala jsem se více soustředit na jídlo a zakázala si jakékoliv sladké. Dokonce jsem jeden den odpoledne měla hlídání a zašla si zkusit do sportovního centra kruhový trénink. Myslím si, že jsem vůbec necvičila špatně a šíleně mě to nabilo energií na další dny. Škoda, že to zatím bylo jen jednou. Měření v půlce února – ÚŽASNÝ. Váha konečně padla pod mých magických 70kg!!!


váha
paže
pod prsy
pas
nejširší  bříško
boky
stehno
16. března
69,7 kg
30 cm
81 cm
78 cm
94 cm
99 cm
58 cm

Konečně pořádná motivace, že to opravdu jde. Pohybu mám dost, venku je nádherně. Dá se běhat a dlouze procházet. Cvičení na zadek s Emmou se vyplácí. Už mě pochválil i manžel, že to opravdu začíná jít vidět. Myslím si, že dřu dost, ale jde to dolů velice pomalu. Ruku na srdce, jídlo je kámen úrazu. Musím jíst častěji a trochu lépe. Začínám si všude brát svačinky a hlídat si pravidelnou stravu. Do dopoledního smoothie si začínám přidávat i tvaroh. Kvůli bílkovinám. Uběhly tři měsíce, přišlo jaro. Koupila jsem si novou sukni a sako. Konečně se venku cítím ve svém těle lépe. Není to ale ještě ono, cesta je daleká. Jdeme makat dá!!!


váha
paže
pod prsy
pas
nejširší  bříško
boky
stehno
4. dubna
69,2 kg
29 cm
78 cm
75 cm
90 cm
99 cm
56 cm

Poznámky v diáři za třetí měsíc hubnutí:
5. 3.     cíle: častěji běhat s kočárkem a cvičit; pravidelně jíst, neflákat svačinky
6. 3.     článek na posilování stehen a hýždí – dobrá makačka
5. 3.,12.3., 21.3., 23.2., 31.3. běh 6-7 km
28. 3.   procházka v kuse 15km
Velikonoční svátky – 4 kousky beránka a porce brownies, výjimečně!

Tři měsíce po stránce mého hubnutí uběhly celkem rychle. Chvílemi to bylo úplně supr, vše ukázkové a chvílemi hrůza. Pokud opomenu občasné úlety se sladkým, největší mezery jsem měla v plánování jídla. Byly dny, kdy jsem se nasnídala ráno v 7 hodin, vyrazila ven s kočárem na obchůzky a najednou byly dvě hodiny odpoledne a já byla hladná jako vlk. Doma jsem pak sice jedla „zdravě“ ale dala si na talíř klidně porci pro dva. Však to znáte, když jdete nakupovat hladoví, kolik jídla navíc si člověk dá do košíku. Tak já to mám podobně, když si hladová nabírám jídlo z hrnce, kde je navařeno více porcí.  

Co mě teď čeká
Cíle pro budoucí týdny jsou jednoduché. Venku je jaro a úplně to vybízí k procházkám a běhání venku. Do toho občas nějaké to posilování s miminkem a pohybu je dost. Můj kámen úrazu je, již zmíněné, jídlo. Takže největší bič na mě bude hlídat si stravu, hlavně pravidelně  jíst a jíst. Nosit si všude opravdové svačiny, a ne jen jablko nebo pytlík ořechů. Na delší výlety nebudu líná a klidně si připravím i oběd. Když můžou lidi na ulici jíst kebaby, proč bych já a vy všichni ostatní, nemohli vytáhnout krabičku z domova a sníst si svůj zdravý oběd!


                                                          Takhle vypadají mé obědy, když se procházím přes poledne.


Měření jak šel čas pohromadě


váha
paže
pod prsy
pas
nejširší  bříško
boky
stehno
4. ledna
74,5 kg
31 cm
85cm
82 cm
100 cm
103 cm
60 cm
4. února
72,8 kg
31 cm
85 cm
80 cm
95 cm
102 cm
60 cm
16. února
70, 6 kg
31 cm
84 cm
79 cm
94 cm
100 cm
57 cm
28. února
70,1 kg
30 cm
83 cm
80 cm
94 cm
99 cm
59 cm
16. března
69,7 kg
30 cm
81 cm
78 cm
94 cm
99 cm
58 cm
4. dubna
68,9 kg
29 cm
78 cm
75 cm
90 cm
99 cm
56 cm
ROZDÍL
5,6 kg
2 cm
7 cm
7 cm
10 cm
4 cm
4 cm

Proměna za tři měsíce. Až na fotkách teprve vidím, že to co dělám má opravdu cenu a chci pokračovat dál. Omlouvám se za výraz na první fotce. Bohužel až po pár fotkách na blog, jsem zjistila, že se pokaždé musím raději smát, ale do minulosti se nevrátím, abych se vyfotila znovu s úsměvem. Chtěla bych ještě připsat ke spodní levé fotce, že mi po vánocích přestala laktace v levém prsu, ale kojení jsem nevzdala a do teď skoro plně kojím (příkrmy zkoušíme teprve měsíc) pouze z pravého prsu, proto ta dočasná nesouměrnost, která mě trápí pouze esteticky.  

3 komentáře:

  1. Teda klobouk dolů 😊 někomu jde hubnutí po porodu samo a vsechna kila necha v porodnici a někdo hold musí dřív, ale jak je vidět vyplatí se to 😊 jen tak dál. Sama sice ještě mimčo nemám, ale motivaci díky tobě mám obrovskou, ze když se chce, jde všechno 😊👍

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, děkuji za milý komentář. Taky znám pár maminek, které po šestinedělí vypadají jako by ani nerodily, ale jsou to jen světlé vyjímky, kterým můžeme upřímně závidět. Lítání a pohybu kolem mimča je plno, chce to jen "chtít" a každý může vypadat zase jak před otěhotněním. Já věřím, že to dokážu a i díky Vám čtenářkám a Vaší podpory se mi každý den lépe cvičí, abych Vám dokázala, že to jde.

    OdpovědětVymazat