27. listopadu 2016

Něco málo o tom, co jím


Často se mě ptáte, jak jím. Pro mě je to zrovna velice těžká otázka, protože tuším, že jím blbě. Jinak by mi to hubnutí podle mého názoru nešlo tak pomalu a nezůstávala by mi pořád ta „cejcha“ kolem břicha, které se stále nemůžu zbavit, a to i když se snažím pravidelně cvičit.

 O jídelníčku na míru jsem snad nikdy nepřemýšlela, protože mi pocitově nedělá dobře být vázáná nějakým stravovacím plánem, a navíc nechci vařit jídla zvlášť pro sebe a zvlášť pro rodinu. Už několik týdnů ale uvažuji o počítání kalorií na www.kaloricketabulky.cz. Jen se k tomu pořád nemůžu dokopat. Chtěla bych si orientačně ověřit, kolik toho vůbec sním, jestli nejím málo, moc. Párkrát jsem tyto webovky otevřela a orientačně něco naťukala, ale to vám zabere času. Hrůza. Já mám jídla vždy složena z několika surovin, ale než tam vždy vše najdu a poskládám dohromady... Navíc bych si vše musela vážit - jeden oběd:  kuřecí prso, jedna mrkev, půlka cukety, čtyři žampiony, hrst rukoly, šest cherry rajčátek…..Obdivuji Vás všechny, co to dáváte. A já se kousnu, přestanu se vymlouvat a jeden týden to zvládnu taky, ale ne tento, to jsme pozvaní k americké rodině na Díkuvzdání, a to by ty tabulky nezvládly zpracovat.

Protože manžel chodí do práce vždy ráno, snídáme každý zvlášť.Ve smyslu jídla je to pro mě nejkrásnější část dne. Hned co se ráno vymotám z lítání kolem Emmí, chystám si snídani. Snídani, kterou si na 1000% udělám podle toho, na co mám ráno chuť, co mám ráda (co najdu doma). Nikdo mě nekontroluje, nehlídá, takže si ji udělám přesně podle mých představ a snad i podle zásad zdravého stravování. Miluji vajíčka na všechny způsoby, takže nejčastěji snídám právě vejce. Ze dvou až tří vajec (záleží na ostatních ingrediencích) si vykouzlím všechno možné. Volská oka, míchanici, omeletku, vajíčka na hniličku apod. Například omelety si nejraději plním čerstvým špenátem, houbami nebo sýrem. K tomu kopa zeleniny a malý nebo i žádný kousek pečiva. Poslední dobou jsem si oblíbila tzv. večerní pečivo, je výborné, plné oříšků a semínek a má velice nízký podíl sacharidů. Oproti tomu obsahuje na pečivo docela dost bílkovin, což vítám, aspoň mají svaly z čeho růst. Nejraději mám tento chléb od Penamu. Není to žádný takový ten lisovaný, navlhlý obdélníček chleba, to mi moc nejede, ale dalo by se říci, že normální plátek pečiva. Když ho vidím v obchodě, kupuji i více balení do zásoby a dám na mrazák. Často bývá vyprodaný, což je i pro mě známka toho, že jím asi opravdu něco dobrého. 


Když mám chuť na sladké, největší službu mi udělá bílý jogurt s ovocem a ořechy, a když je čas, tak zdravá forma vaflí či palačinek, které dělám/zkouším podle nejrůznějších receptů z tvarohu, ovesných vloček nebo pohankové či špaldové mouky. To vše mám ráda ještě polité. Například horkými borůvkami, které mi zabírají v mrazáku celý jeden šuplík. No a nesmí chybět káva, která mi ráno „rozlepí“ oči. Většinou dvojité espresso s mlékem.

Několik měsíců jsem se hledala v tom, jak často mi vyhovuje jíst, až jsem nakonec zjistila, že dopolední svačiny nejsou aktuálně pro mě. Většinou jsem na ně zapomínala, nestíhala či se do nich nutila, protože jsem ještě neměla hlad. Po jejich odstranění je pro mě den v tomhle smyslu hned jednoduší.  Chvíli po snídani si nemusím hned lámat hlavu, co budu svačit a když chci cvičit dopoledne doma, krásně se mi otevřelo okno, kde necvičím s plným břichem a po cvičení si s chutí připravím, v mém případě většinou ohřeji,klidně i brzký oběd. Takže u mě dopolední svačina aktuálně NE. To když jsem chodila do práce, vstávala v 5 hodin ráno a chvíli na to snídala, svačit jsem musela. Jinak bych do oběda umřela hlady.

Obědy jsou asi nejsložitější jídlo dne. Momentálně vařím obědy i pro manžela, takže se snažím vařit jídla, která si i on s chutí v práci dá a při tom mně, dovolím si říct, neublíží. Nejde to vždy. Přece jenom vařit pro rodinu je jiné, než si vařit sama pro sebe. Onehdy jsem uvařila kuře na paprice s těstovinami, a tak se mi to povedlo, že i když jsem si říkala, jak jen ochutnám a dojím se salátem, nepomohlo to. Měla jsem pěkně plný talíř, na oběd jak v sobotu, tak v neděli.
Manželovi vždy do práce nachystám plnohodnotné jídlo, tak jak má vypadat. Maso s přílohou, popřípadě zeleninou a pro sebe si to následující den upravím podle sebe. Obecně moc nemusím pečivo a přílohy, takže moje obědy se většinou skládají z bílkovin a zeleniny, které se nebojím pořádně naložit. Nejraději mám pečené kuře, nějakou rybu či grilovaný hermelín. Ale miluji i dušenou mrkev, špenát s vajíčkem či jakékoliv luštěninové kaše. S manželem milujeme i těstoviny. Když je o víkendu vařím, jíme spolu klasické těstoviny. Když si vařím pro sebe, preferuji celozrnné, pohankové či špaldové. Nebo jsem schopná jakoukoliv omáčku sníst opět jen tak, se zeleninou. 




Velmi ráda dělám jídla z jednoho plechu. U nás je nejoblíbenějším takovým jídlem grilovaný hermelín s opečeným bramborem a grilovanou zeleninou. První dáte péct na 180 °C brambůrky, které osolíte, pokmínujete a jemně zakápnete olivovým olejem. Asi po půl hodině přidáte Vaši oblíbenou zeleninu, já dávám většinou co doma najdu - mrkev, cibuli, cuketu, žampiony, cherry rajčátka a klidně i brokolici. Dle vaší chuti osolíte a přidáte nadrcený česnek a bylinky. Necháte chvíli péct a ke konci přidáte, na kraj plechu, hermelín zabalený do alobalu a pečete zhruba ještě deset až patnáct minut. Prostě mňamka!

                                             

                           

Odpolední svačiny mám naopak ráda velmi. Když jsem doma, vychutnám si něco dobrého ke kávičce. Třeba domácí čokoládu s oříšky, smoothie, večerní pečivo se šunkou a sýrem nebo jen ovoce. Aktuálně nejvíce ujíždím na klementinkách a mangu. Někdy mi i zbudou palačinky a vafle od snídaně. Venku se pak třeba odbudu různými tyčinkami, třeba od Life Bar, oříšky, jablkem nebo jen velmi jednoduše bílým kefírem a oříšky. 
Večeře u nás funguje tak, že manželovi řeknu, co vše může večeřet on, podle toho co je nakoupeno, a potom co budu večeřet já. Je už na něm, jestli si vybere jídlo se mnou, nebo si vezme něco jiného. Já na večeři nejvíce miluji caprese. Večeřím to klidně i dvakrát, třikrát do týdne. Nakrájím si dvě opravdu velká rajčata s celou jednou mozzarelou, poliji lehce olivovým olejem a když doma mám, nahoru přidám velkou hrst rukoly. Mohla bych se utlouct. Tahle večeře mě snad nikdy neomrzí. Dále miluji zapékanou zeleninu s česnekem a sýrem. Tuhle večeři u nás volíme ve chvílích, kdy se v lednici nakupí více zeleniny a my ji nestíháme sníst. Manžel se ke mně vždy rád přidá. No a pokud vajíčka zrovna nesnídám, neváhám si je dát k večeři. K nim mám ráda  teplou zeleninu. Nejvíce u mě vedou fazolky, či baby hrášek. Poslední záchranou jsou zeleninové saláty. Tady neovládám žádné perfektní receptury, jen nakrájím a natrhám do misky co mám doma, osolím a přidám konzervovaného tuňáka. 


V týdnu jím většinou lépe než o víkendu. Je to dáno tím, že jsem doma s dcerou a jídlo se snažím korigovat podle sebe. Víkendy jsou už horší. Tam občas dojde i na jídlo v restauraci, kde si umím objednat cokoliv, na co mám chuť. Od zeleninového salátu, přes steak až po sýrovou pizzu. No a jelikož můj manžel miluje sladké a já k tomu ráda peču, bohužel vždy trochu ochutnám. Na druhý den se mu ale snažím zbytek zabalit s sebou do práce, aby mě to nepokoušelo. Ať si pěkně vykrmuje v práci kolegy. :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat