30. září 2018

Jak jsem objevila zeštíhlující legíny - recenze


Letos na jaře jsme se s mojí mamkou a dětmi procházeli po olomouckém centru a nakukovali do vitrín obchodů. Nesháněli jsme nic konkrétního, jen si užívali hezkou procházku a těšili se, kam si sedneme na kávičku. S holkami moc lozit po obchodech nejde a tak jsme vyloženě navštívily jen ty, které měly ve výloze něco, co nešlo nechat bez povšimnutí. Jedna taková krásná výloha nás zaujala na Riegerově ulici. Za sklem na nás koukaly figuríny oblečené v halenkách se zajímavými a svěžími vzory, jarní bundičky a první šaty, které naznačovaly blížící se příchod teplejšího počasí. Tam jsme prostě musely vlézt.

Obchůdek je to opravdu malinkatý, takže když si tam najednou napochodovaly dvě ženské s upovídanou holčičkou a velkým kočárkem, kde zrovna spalo čtyřměsíční mimino, byl nás obchod plný. Nicméně, v rámci možností, se dvěma dětmi v obchodě, jsme se začaly rozkoukávat a prohlížet si ramínka, na kterých bylo plno krásných kousků oblečení. Když už měla mamka v ruce asi třetí halenku, kterou si vyzkouší, zeptala se mě, jestli se mi něco líbí. Já si povzdechla, že jo, ale že nemá cenu si něco zkoušet, když nemám stejnak kalhoty, ke kterým bych to vynosila, neboť po porodu ještě skoro nic neobleču. 

Usměvavá, sympatická a hlavně pohotová prodavačka se mě zeptala, jestli jsem slyšela už o jejich legínách s vysokým pasem. Trošku ve mně vzplála zvědavost, protože rifle/kalhoty s vysokým pasem byly v té době má spása. 

Po porodu jsem kromě těhotenských riflí nic neoblékla a tak jsem narychlo po šestinedělí koupila jedny rifle s vysokým pasem v Calzedonii. Necítila jsem se v nich úplně dobře,ale i přes to, schované pod teplými svetry a zimní bundou, jsem je nosila téměř pořád. Legíny s vysokým pasem jsem měla pouze jedny starší ze Zary, ale už začínaly být zničené. Kupovala jsem si je snad ještě na vysoké. Ale v době své slávy to byly úplně nejlepší legíny na světě. Úplně si to pamatuji, nosila jsem je neustále a všude. Měla jsem je ve třech barvách a v černé barvě dokonce i několik různých tipů. Nejsem si jistá, ale myslím, že takovéhle legíny už Zara neprodává. 

Zpět k našemu nákupu. Paní se mě zeptala, jakou barvu bych si chtěla vyzkoušet. Já hned odpověděla, že černou, to je pro mě taková legínovská Must Have a aniž by se na cokoliv dalšího zeptala, podávala mi legíny s vysokým pasem a kapsami ve velikosti M/L.

Legíny vypadaly na první dotek opravdu pevně, materiál mi připadal kvalitní. Oblékaly se mi trošku hůře, ale když jsem je konečně natáhla na sebe, vyrazilo mi to dech. Naprostá bomba. Když se občas objeví někde zboží s vysokým pasem, téměř vždy se mi to zařeže přímo doprostřed toho spodního břicha a udělá mi to nad kalhotami krásnou pneumatiku, to prostě nechcete. Tyhle legíny NE! Byly prostě přesně tak vysoké, aby schovaly celé spodní bříško a stáhly ho. Musela jsem je mít, hned! Všechno mi sedlo, velikost, délka a materiál, ze kterého byly vyrobené. Po oblečení se látka „ani nehnula“. Myslím tím, že se neroztáhla, barva nezměnila svůj odstín a už vůbec se nestalo, že by legíny byly průsvitné. Přesně tak, jak jsem je držela v ruce, tak byly potom na mě. Měla jsem hroznou radost. Konečně kalhoty, ve kterých se po delší době cítím dobře. Další bonusek byla jejich cena, protože 549 Kč mi přijde za kvalitní kalhoty v dnešní době solidní. Hlavou už mi lítaly myšlenky, které všechny košile a halenky si k nim doma vyzkouším, jestli mi to bude už trochu slušet, a že si konečně s troškou lepšího sebevědomí vyrazím ven. 

Po pár týdnech jsem byla natolik spokojená, že jsem si v obchodě rovnou koupila ještě ty samé v tmavě modré barvě a má maminka v hnědé. Chodila jsem v nich pár měsíců, kromě léta, na to bylo moc vedro a rozhodla jsem se, že se s Vámi o tuhle zkušenost a produkt musím podělit. Mě tyhle legíny opravdu pomohly i po psychické stránce. Po nabraných, těhotenských, dvaceti kilogramech jsem měla na jaře plnou skříň oblečení do kterého jsem se nevešla. Prsa nalitá mlékem až do velikosti 80F, takže jsem si připadala spíše jako chodící mlékárna než žena. Ze začátku jsem si k legínám oblékala na střídačku své dva svetry a pod ně vždy dala kojící triko či dlouhé tílko, nejlépe ukončené krajkou. Když se oteplilo, vyrazila jsem rychle na jistotu do Reserved, kde jsem si koupila dvě halenky a s ubývajícími kily vytahovala ze skříně své staré. K legínám vždy perfektně pasovaly. Dnes mám svou původní váhu. Bříško mě stále dost trápí, ne a ne se s ním vypořádat, to víte, a legíny stále perfektně sedí. Někdo by mi mohl říct, že stáhnout ho a zamaskovat legínami není řešení, ale víte co! Po dvou dětech, deset měsíců po druhém porodu si trochu té lži můžu dovolit. A vy určitě také!

Legíny vs. rifle z Calzedonie.

Samotná recenze

Na první pohled Vás legíny zaujmou zesíleným pasem, ten je znatelný opravdu i na dotek. Jejich zbytek je z příjemného hladkého materiálu, který působí na první dojem bytelně a odolně.

Vrchní zpevněný lem legín krásně stáhne partii břicha a boků. Vzhledem k tomu, že legíny jsou celkově z pevnějšího pružného materiálu, krásně obepnou stehna i zadeček. V obchodě nabízejí i verzi bez kapes, ale upřímně, ty kapsy jsou prostě boží. V mých očích právě ony dělají z legín, které bývají často obecně označované za „módní peklo“, perfektní kalhoty, které patří do mého šatníku. Legíny mají i poutka. Nemyslím si, že bych je kdy využila na pásek, ale připadá mi, že oblečené dávají společně se zmíněnými kapsami legínám takový šmrnc, punc přibližující je spíše ke kalhotám či riflím.


Legíny netlačí, neškrábou, krásně sedí přesně tam, kde sedět mají a část, která má stahovat břicho nikam nesjíždí, neroluje se směrem dolů. Znovu opakuji, že jsou z pevného materiálu, který je hladký a příjemný na omak. Ani ve větších velikostech se materiál neroztáhne, nestane se průsvitným. Materiál je složen z 88% polyamid a 12% elastan. Peru je v pračce na 40°C a poté pověsím na šňůru. Do sušičky jsem je nikdy nedala. Tvar i po mnoha vypráních drží stále stejný a netvoří se na nich žmolky. 

Je to divné, ale jedinou nevýhodou, kterou jsem zatím našla, je to, že hlavně na ty černé se hodně lepí prach a různá vlákna, nitě, smítka, která tak různě za den všude možně posbírám. Doma vždy přejedu čistícím válečkem na textil a je po problému. Naopak jako příjemné překvapení je zjištění, že legíny jsou opatřeny štítkem Made in Italy, což v dnešní době oblečení z Číny, Indie a Bangladéše člověk jen tak nevidí.

Jako maminka dvou dětí si v nich velmi často kleknu, přidřepnu. Na návštěvách sedím i dlouhé hodiny na zemi. Nepozorovala jsem za tu dobu, že by se legínám uvolnil nějaký šev, připadají mi opravdu kvalitně ušity. Nemám vytlačená ani vyšisovaná kolena. Nepovolily nikde ve střihu ani tvaru. 

Na facebookových stránkách obchodu, jsem si všimla, že se prodávaly i letní legíny z lehčího materiálu, ale nemohu říci, jaké jsou. Ty mé jsou popravdě trochu teplejší, ale se začínajícím podzimem jsem je opět vytáhla ze skříně a jsem spokojená. Nosím k nim střídavě sandály a espadrilky. Tmavě modré legíny miluji v kombinaci s bílými botaskami. Těším se, jak se trochu ochladí a obuji kotníkové boty a vzhledem k tomu, že už vím, jak dokonale padnou ke kozačkám, se ani zimy nebojím. 

Závěrem bych chtěla napsat, že se v nich cítím opravdu příjemně. Můžu je mít oblečené celý den. Jít na procházku s kočárkem, hrát si s Emmou na hřišti, popoběhnout za ní, sednout si na kolotoč, pružinku či houpačku. V klidu cokoliv přelézt, nebo někam vylézt. Nebo naopak celý den sedět v autě. Ladit je do sportovního outfitu nebo i do elegantnějšího. Řídím se prostě podle potřeb a nálady a jsem vždy spokojená. 


Tipy na závěr:
Legíny se prodávají ve stylu matné s kapsami a bez kapes za 549Kč v barvách zobrazených na následujícím obrázku. Dále lesklé bez kapes za 649Kč v pouze černé barvě. Velikosti S – XXXXL.
Kamenné obchody s názvem Fashion Bardot můžete najít v Olomouci, Riegerova 19. Nebo v Jeseníku na Náměstí Svobody 822/1. Zboží jde také zaslat na dobírku po celé České Republice. Objednávky se uskutečňují přes zprávy na facebookové stránce obchodu Fashion Bardot. Paní Ingrid je velmi milá a ochotná, se vším Vám ráda pomůže a dobře poradí. Neváhejte ji kontaktovat s jakýmkoliv dotazem.  


Poznámka: Tenhle článek není nijak sponzorován a sepsala jsem ho z vlastní iniciativity, protože věřím, že plno z Vás právě něco takového, do svého šatníku, hledá. 



27. srpna 2018

Batátovo-zeleninová příloha


Na psaní a vymýšlení receptů moc nejsem. Neumím, a nebaví mě, z nahodilých ingrediencí vytvářet nové recepty. Právě naopak. Ráda hledám a zkouším nová jídla, která vymyslel, sepsal a publikoval někdo jiný a v kuchyni tak jdu už na jistotu. Tentokrát jsem to však zkusila. 

Z Vašich reakcí na články o Whole30 jsem zjistila, že nejsem sama, kdo tak úplně neumí v kuchyni pracovat s batátem. V programu Whole30 jsem z nich vyzkoušela několik příloh. Některé jsem nemohla vůbec pozřít, jiné jsem snědla, ale nebylo to ono. Pak jsem narazila na jeden recept, který mě zaujal  a já jsem si s ním zkusila trochu pohrát. Teď se o něj s Vámi ráda podělím, protože díky němu si našel batát jisté místo i v mém vaření.   

Batátovo-zeleninová příloha 

Suroviny 

1 velký batát

Volitelné 

Jakákoliv kořenová zelenina a zelenina dle Vašich preferencí

  •          Já nejraději přidávám mrkev, žampiony nebo hlívu ústřičnou a cuketu

Postup

Na středním plameni rozehřejeme velkou a hlubokou pánev, do které přidáme větší lžíci tuku. Já nejraději používám přepuštěné máslo, olivový olej nebo sádlo. 

Batát oloupeme a nakrájíme na malé kostičky, které vložíme do pánve. Pomalu restujeme a pravidelně promícháváme. Mírně osolíme. Asi po deseti minutách zkusíme, jestli už je batát měkký. Pokud ne, pokračujeme v restování, dokud úplně nezměkne. Pokud jste doma nenašli žádné další suroviny, než tu hlavní, recept tímto končí. Z jednoho většího batátu máte dvě porce přílohy.

Jak jsem již zmínila, během restování batátu k němu můžeme dát, dle své chuti, libovolné druhy zeleniny. Nejvhodnější je kořenová, jako například mrkev a celer. Dále také houby, cuketa, paprika nebo cibule. Zeleninu do pánve přidáváme podle toho, jak obecně dlouho trvá, než změkne. Já mám nejraději následující kombinaci.

První začnu restovat batát. Po třech až pěti minutách přihodím na kolečka nakrájenou mrkev. Pokračuji v míchání a restování. Po dalších pár minutách přidám na plátky nakrájené houby. Jakmile pohledem zjistím, že houby jsou chytají barvu, ochutnám i batát, jestli už také je. Musí být krásně měkoučký, přesně jak uvařená brambora. Pod pánví vypnu plamen a nakonec vložím nakrájenou cuketu, která zbývajícím teplem krásně dojde. Nejraději ji krájím na tlustší kolečka a ty pak rozdělím na čtvrtky. Cuketa je krásně dodělaná na zkus a jako jediná v příloze při konzumaci křupne. Kdo nemá rád „syrovější“ cuketu v jídle, pokračuje v restování dle své chuti. Nakonec vše jemně osolíme a pořádně promícháme.



 Z jednoho většího batátu a pár druhů zeleniny k tomu Vám vznikne pořádná dávka přílohy. Schovejte si ji do krabičky a použijte k libovolnému jídlu. Mně většinou vystačí na tři až čtyři porce, ke kterým ještě na talíři přidám i hrst čerstvé zeleniny. 

Příloha je vhodná i k snídaňovým vajíčkám, když zrovna nemáte chuť na čerstvou zeleninu
Po ránu batátová příloha k míchaným vajíčkům
Kousek pstruha, žampion portobello a batátová příloha

Příloha je vhodná k jakémukoliv masu


21. srpna 2018

Whole30 – opětovné zavádění

Den 31. a já oficiálně dokončila program Whole30 – jupííí! Nakonec to nebylo zase tak těžké. „A to mám teď jako zase začít jíst normálně?“ blesklo mi hned ráno po probuzení hlavou. To je nesmysl, co? 30 dní se mordovat a pak se urvat z řetězu a zase jíst vše, na co přijdu. Ne, nebojte. Tak divoké to nebylo. Na konci programu Whole30 je důležitá fáze s názvem OPĚTOVNÉ ZAVÁDĚNÍ. Ta fáze je tu proto, abychom mohli postupně zavést krok za krokem danou skupinu potravin a sledovat na sobě, jestli dojde k určitým, především negativním, změnám.
 
Abych pravdu řekla, moc se mi do zavádění nechtělo. Najela jsem si na určitý režim, s určitými pravidly, která mi vyhovovala a držela jsem se jich. Nechtělo se mi zase do světa „bez pravidel“. Režimy, organizovanost, mi dělají dobře, budují ve mně disciplínu, která mi jinak trochu chybí a Whole 30 mi v tomhle sedlo. Naučila jsem se v programu pěkně orientovat, vařit, určovat si velikost a složení porcí. Života bez Whole30 jsem se bála, ale věděla jsem, že takhle přece nechci, ani nemůžu, jíst věčně. Vydržela jsem s Whole30 ještě další čtyři, pět dní a pak začala pomalu zavádět. 

Kniha radí, abyste zavedli vždy pouze jednu určitou skupinu potravin, dále se drželi pravidel Whole30 a pozorovali na sobě změny.

Jako první jsem zavedla alkohol. A to ne z důvodu, že bych se bez něj neobešla, ba naopak, vůbec mi nechyběl, ale jako symboliku oslavy, že mám za sebou zdárně tento program. Večer, po uspání dětí, jsem si se svou maminkou dala skleničku Prosecca. Pěkně jsme si popovídaly a šly spát. No a ráno, to bylo něco. Šílená bolest hlavy, byla jsem neskutečně unavená, nevyspalá, jako bych propařila a propila celý víkend. Nebyla jsem schopná vylézt z postele a dlouhé ráno jsem se trápila na nohou. Mamka byla úplně v pohodě, i když vypila skleničky dvě. 

Dále jsem pokračovala v režimu Whole30 a po dvou dnech jsem si konečně ráno dopřála svoji lásku, kafíčko s mlíčkem. A abych to zavedení mléčných výrobků pořádně oslavila, přihnula jsem si ještě pořádně vychlazeného mléka, přímo z krabice. Do druhého dne jsem opět pokračovala dle pravidel Whole30 a žádné následky, nadýmání, bolesti břicha apod. jsem na sobě nepozorovala. Následující dny jsem do jídelníčku zařadila jogurt a sýr a opět jsem nepozorovala nic zvláštního.

Obecně moc nechápu, proč se v poslední době tolik kravské mléko odsuzuje a je vytlačováno z našich jídelníčků. Určitě si o tom musím něco přečíst, protože i když mám ráda ořechová a rostlinná mléka, nelíbí se mi některé kampaně, které nás masírují a snaží se, abychom kupovali právě zmíněná ořechová/rostlinná mléka či výrobky lactosefree, aniž bychom to kvůli zdravotnímu stavu potřebovali. Už jenom rozdíl ceny u mlék 20kč vs. 70kč mi v něčem trochu napovídá.

Asi týden po ukončení Whole30 jsem se odhodlala zavést pečivo. Protože pomalu začínala letní sezóna a období grilování a všichni a všude básnili o hamburgrech, rozhodla jsem se, že si udělám kvalitního a pořádného hambáče. Zeleninu, maso i majonézu jsem připravila dle pravidel Whole30, to už mám natrénované, tentokrát jsem však nevložila maso mezi dva žampiónky, ale do křupavé, v pekárně koupené housky. Dobrota to byla úžasná! Hamburgery mám moc ráda. Když jsem v předešlém měsíci zjistila, že ho můžu jíst i bez pečiva, užila jsem si to. Nyní jsem se ale opět zakousla do americké klasiky, tak jak to má být. 

Zapomněla jsem Vám napsat, že takto připravený hamburger jsem si dala k obědu. Vychutnala si ho a byla jsem připravená po obědě fungovat tak, jak jsem zvyklá. Lítat kolem dětí, nakrmit je a vše uklidit po vaření a stolování, jít na procházku nebo na hřiště a nebo řádit na zahradě. Začala jsem a asi po dvaceti minutách jsem se svezla na gauč a byla jsem totálně hotová. Cítila jsem se, jako by mě někdo přetáhl lopatou po hlavě. Nemohla jsem rozlepit oči, začala jsem zívat a regulérně usínat na pohovce. Nepomohlo mi ani vyprošťovací kafe. Naneštěstí jsem ten den byla s dětmi sama, takže s pocitem že bych potřebovala pár facek jsem se musela dohrabat vstát z pohovky a jít opět kmitat kolem dětí. Ale nechtělo se mi. VŮBEC! A celé odpoledne jsem byla úplně bez energie.

Odpoledne jsem šla s dětmi ven. Slíbila jsem Emmičce zmrzlinu, a protože jsem už nic „nedržela“ dala jsem si jednu porci jogurtové zmrzlinky se svojí beruškou. Večeři už jsem jela zase v duchu Whole30 a vzpomínala, jak mi bylo po obědě hrozně, a že to nechci zažívat pravidelně. Při usínání už jsem začínala cítit, že mám suché rty a že mě tak trošku pálí, možná ten pocit znáte, no a ráno to tam bylo. Měla jsem prasklé koutky s rudými skvrnami okolo, vystouplou konturou kolem horního rtu, no vypadala jsem jako klaun. Skvělé, tak že by další znamení? Musela jsem to mazat dokonce i Purelanem, jak mě rty pálily (což je maminky asi nejlepší krém na bolavé a rozpraskané bradavky z kojení, co existuje) a léčila si rty několik dní. 

Po téhle anabázi s hamburgerem jsem si uvědomila, že se vyloženě nechci cpát obyčejným pečivem, ale ani se ho nechci úplně vzdát. Každý takový zákaz je těžko udržitelný a člověk má pak zbytečné výčitky, pro nic za nic. (pokud vám to samozřejmě nezakazuje zdravotní stav!) Aktuálně mě hodně baví jíst celožitné pečivo, snažím se i upéct svůj vlastní žitný chlebík, ale zatím nic moc. Hledám te správný recept. Ještě, že to pak jím jenom já. A raději si místo pečiva uvařím k jídlu nějakou jinou přílohu. Ale už jste vyzkoušeli ten žitný rohlík z Alberta? Ten je!

Zapomněla jsem úplně v zavádění na luštěniny. Ale vzhledem k tomu, že i před Whole30 jsme celá rodina luštěniny jedli s velkou pravidelností a bez nějakých obtíží, domnívám se, že ani tady bych na sobě nic nepozorovala.

Od  programu Whole30 a zavedení zmíněných potravin uběhly nyní dva měsíce. Váha se mi drží stále okolo 63kg, plus mínus 1kilo. Takže to, co se jako bonus podařilo shodit při Whole30 i po jeho ukončení zůstalo. I když si dám občas s rodinkou zmrzlinu nebo kousek koláče, který upeču. Jen břicho mi připadá, že se zase trochu víc přifouklo - musím to zkontrolovat metrem. Ale až skončí ta vedra, připadá mi, že si tak skoro všichni okolo mě stěžují, že jsou „jakýsi nafouklí“, přece jenom se teď v těch tropických teplotách snaží tělo držet více vody. Doufám.

Za ty dva měsíce jsem se dvakrát spustila a jedla přes den více bílého pečiva, toho opravdu z bílé mouky a musím Vám říci, že mi zase do pár hodin, v obou případech, začaly pálit rty, popraskaly mi a nebo se udělaly koutky. 

Přineslo mi Whole30 ještě něco?

Naučila jsem se jíst batáty. Vyzkoušela jsem je připravit na různé způsoby a jeden mi vyloženě moc sednul a teď můžu říci, že batát kupuji pravidelně a moc mi chutná.
Naučila jsem se jíst avokádo. Už si nemusím avokádo schovávat do různých pomazánek a dipů, abych ho snědla, i když různé pomazánky z něj jsou výborné! Je prostě báječné jen tak. Stačí ho osolit, opepřit a když mám doma citrón, i mírně pokapat. Mňamka!

Brzy Vám napíši ten svůj nej postup na přípravu batátu.
Odbourala jsem si v hlavě zažitý stereotyp ohledně snídaní. Tím nemyslím nic převratného nebo jiného. Snídám z 90% procent stejně, ale když ráno otevřu lednici a mám tam zbylou porci po včerejším obědě/večeři, nedělá mi problém si dát pečené kuře nebo kousek dušeného hovězího masa hned k snídani s kopou teplé zeleniny. Ale co je teda naprostá bomba, hlavně po ránu, kdy jsem jak tělo bez duše, si dát k snídani horkou polévku, nejlépe nějakou dýňovou, batátovou, mrkvovou a v nich nakrájené masíčko nebo vajíčko natvrdo. To mě okamžitě zahřeje a hned se vstává lépe. V takové polívečce máte kopu zeleniny a bílkovin pohromadě. V zimě budu určitě zařazovat častěji.

Dýňová s vajíčkem na tvrdo
Odbourala jsem hodně pečivo, dávám si ho k jídlu minimálně a nechybí mi. Sacharidy však aktuálně nevynechávám, jen je preferuji ve formě ovesných vloček, různých špaldových pukanců, žitných těstovin, brambor, batáty či rýžové, špaldové mouky, luštěniny apod.

Zůstávám nadále u 3 – 4 jídel za den. Jak už jsem hodněkrát napsala dříve, tu dopolední svačinu tam prostě nenarvu. Časově to s dětmi nestíhám, většinou se dopoledne snažím i cvičit. Když mě přepadne hlad, nehladovím a netrápím se, a prostě si dám oběd klidně už v 11 hodin.


25. května 2018

Co se o Whole30 v knize nedočtete


Po přečtení posledních dvou článků se Vám v hlavě možná honí podobné myšlenky jako mně tenkrát, když jsem se poprvé potkala s články o Whole30. Přemýšlíte, že byste to také zkusily? Vymlouvat Vám to budu pouze v případě, pokud do programu chcete jít za vidinou pouhého hubnutí. To opravdu nedělejte. Nemá to cenu. Jak jsem již napsala, tento program slouží primárně k jinému účelu a pokud chcete shodit nějaká kila, která Vás trápí, zkuste si přečíst třeba něco o nízkosacharidové stravě neboli Low Carb, která patří mezi mé oblíbené a svým způsobem má podobné základy jako právě Whole30. (Jednoduše: snížíte příjem sacharidů ve stravě, navýšíte bílkoviny a tuky, ale nevynecháváte mléčné výrobky apod.)

Pokud Vás zajímá otestovat si jiné benefity programu Whole30, určitě si pořádně přečtěte následující řádky a trošku o tom popřemýšlejte. 

Než se vrhnu na popisování mých zkušeností, doporučuji Vám mrknout i na tyto články, které nejsou zase až tak pozitivní ohledně Whole30. Já je četla a tenkrát mi hodně zamotaly hlavu. Váhala jsem pak, jestli do toho mám jít. 



Maso a vejce
V programu jíte během třiceti dnů primárně maso a vejce. A to opravdu hodně masa a hodně vajec, když na to přijde. Musíte s tím počítat a vědět, že Vám to nedělá problém. Jedna porce jídla může obsahovat klidně i 200 – 300 gramů masa, nebo tři až pět vajec, případně jejich kombinace. Beze srandy. Bílkoviny potřebujete.
Já jsem odjakživa velký masožravec. Mám maso opravdu ráda, nedělá mi problém jíst ho neustále a ve velkém množství. Už jako dítě jsem se doma hádala o největší kus masa a chodila tajně do lednice na šunku. A bohužel – dělám to do teď…. Možná již z mých dřívějších článků víte, že když mě honí v obchodě nebo doma chutě, nezaháním je čokoládou, ale nějakou dobrou kvalitní šunkou. Poslední dobou jsem ulítávala hlavně na braesole nebo pršutu. Navíc jím snad všechny druhy mas. Osobně si myslím, že Vás ty jídla musí bavit, musíte tam mít variace a změny. Pokud tedy víte, že sníte pouze kuřecí maso a ryby, tak do toho nejděte. Omrzela by Vás jídla z neustále opakujících se surovin a zprotivilo by se Vám to. Opravdu. Chce to střídat. Já si vařila plno jídel z vepřového masa, pekla krůtí, kuřecí vařila/pekla/grilovala/restovala na všechny možné způsoby. Když jsem si chtěla udělat radost, koupila jsem si hovězí nebo lososa na steak. Jedla jsem ryby, u tchýně jsem měla i králíka. Jednou v obchodě jsem dokonce držela kachní stehna, ale nakonec je nekoupila. Prostě masová hitparáda.

Hovězí steak s cuketovými nudlemi a salátkem
Steak z lososa s dušeným špenátem, cuketou a čerstvou zeleninou
Cena
Teď si asi říkáte, že tolik masa asi něco stojí a tenhle režim nebude úplně z levného kraje. Je to těžké říct. Ono jak se to vezme a jak k nákupu člověk přistupuje. Já osobně ráda a pravidelně procházím letáky. Ne že bych se pak jen kvůli masu honila do jednoho obchodu a kvůli jinému zase do druhého, ale tak nějak si udělám představu, kde co prodávají výhodněji, shlédnu nabídku na zeleninu, promyslím si v hlavě, co bych si tak uvařila a podle toho vyrazím do obchodu. Navíc ráda navštěvuji klasická řeznictví, kde mi připadá, že koupím maso většinou výhodněji. 


Ráda kupuji celá kuřata. Nedávno byla akce v Lidlu – za 1kg českého kuřete chtěli snad 46.90Kč. Což je úplně nádherná cena a za pár korun máte upečené celé kuře a tím pádem téměř 4 velké porce masa. Celé kuře si můžete i doma naporcovat a máte prsa, stehna i hřbet na vývar a to vše za 46.90 Kč za kilogram masa. Výhodně se objevují i česká krůtí stehna či křídla. Ty jsou také po upečení výborná!
Pečené krůtí křídlo s batátovou přílohou a 1/2 avokáda
Jak jsem několikrát poznamenala, z masa jím téměř všechno a v naší rodině poměrně celkem často vařím z kuřecích jater. To je surovina, která se pohybuje okolo 60kč za kilogram, takže opět nádherné 3-4porce jídla za slušnou cenu. Pokud máte rádi paštiku, můžete si udělat i domácí paštiku dle pravidel Whole30 a zpestřit si studené talíře.  

Restovaná kuřecí játra se salátem z čerstvého špenátu, jarní cibulka, kapary a quacamole.
V neposlední řadě vyzdvihnu mleté maso. Hlavně 100% hovězí. S mletým masem jde dělat v kuchyni úplné kulinářské kreace, je výborné, levnější než když si koupíte jinou část krávy u řezníka a výborně si pochutnáte. Nejčastěji jsem si z něj připravovala různé omáčky, jako je například boloňská a na delší cestování pak masové koule nebo mini hamburgery. 
 
Mini hovězí hamburgery s portobello žampiony a čerstvým salátke s majonézou
Pak už v obchodě kupujete většinou jen zeleninu a trochu ovoce. Určitě je lepší držet Whole30 v jarní/letní sezóně zeleniny, kdy jsou ceny nízké. Nedokážu si představit kupovat v zimě v takovém množství například cuketu, u které si živě pamatuji, že loňskou či předloňskou zimu chtěli v obchodech i 99kč za kilogram. Stejně jsou na tom s cenou cherry rajčátka, brokolice a třeba i některé saláty. Třeba teď mi ty ceny připadají příznivé a navíc se střídá jedna sezóna zeleniny za druhou, takže je člověk může příjemně střídat. Aktuálně vídávám na trzích čerstvý chřest, špenát, salát, ředkvičky a jahody za úplně suprové ceny!

A protože kupujete jen maso, zeleninu a ovoce, ušetříte za pečivo! V dnešní době kvalitní celozrnné a žitné pečivo není nejlevnější, nekupujete mléčné výrobky – u mě doma provětrávají peněženku hlavně sýry. A občas víno. Posledních 34 dní jsem si v podstatě všude brala svoje jídlo připravené doma, tím ušetřila za jídlo mimo domov. Nakonec musím ještě poznamenat, že cena čistého espressa v kavárně vs. cena cappuccina je taky rozdílná.

Nástrahy, hlavně pro maminky
Teď budu psát hlavně pro maminky, ale nechci Vás v žádném případě odradit. Jen chci ukázat, že těch třicet dní není opravdu lehkých. A to hlavně z toho důvodu, že plno věcí děláme už tak automaticky, bez přemýšlení, že nám mohou zmařit kdykoliv v průběhu programu naše snažení. 

Koupě zmrzliny: To jsem tak jednoho dne byla s kamarádkami a s jejich dětmi v parku, děti si hrály, lítaly po parku a z ničeho nic chtěly zmrzlinu. No, tak se koupila zmrzlina. Pro moji Emmičku to byla první zmrzlina letošního roku a jedna z jejích prvních vůbec, takže jsem vůbec netušila, co mě čeká. Asi po pěti minutách už Emma nestačila tak rychle olizovat a zmrzlina začala tát, téct po oplatku, po rukou, všude kapat... Co teď? Já to přece nemůžu olíznout?! Takže mezitím co moje kamarádky v klidu olizovaly dětem kornoutky a pomáhaly jim krotit tající zmrzku, já vytahovala jeden ubrousek za druhým a utírala Emmu ubrouskem. Nemusím Vám asi říkat, jak to vypadalo, ale po chvilce už to kamarádka nevydržela a začala lízat tající zmrzku i mojí Emmě a potvrdila mi, že tenhle způsob je opravdu nejúčinnější a nejrychlejší. 

Vaření: Pokud budete vařit jídlo mimo program Whole30 pro Vaši rodinu, počítejte s tím, že budete vedle sebe potřebovat dvorního ochutnávače, jinak budete muset vařit jídlo „naslepo“. Já se snažila jídla vařit z počátku vždy dle pravidel, abych je mohla ochutnat a dochutit a na závěr jsem přilila smetanu či jiné produkty mimo Whole30. Ale i tak na Vás čeká plno nástrah. Jako třeba mě, kdy jsem vařila špagety pro dceru a protože jsem nesledovala čas, nenapadlo mě nic lepšího, než špagetu ochutnat, abych zjistila, jestli už jsou. Naštěstí jsem si ihned po rozkousnutí špagety, JEŠTĚ JSEM NIC NESPOLKLA, uvědomila, co dělám a už jsem plivala a prskala do dřezu o sto šest. Pak jsem vypláchla pusu. Tohle bylo opravdu velmi těsné. A tak to máte se vším. Když budete chtít rodině nebo návštěvě upéct něco dobrého, neexistuje žádné olíznutí metliček od těsta, olíznutí prstu od čokolády, šlehačky, krému. Olíznutí lžičky po dětech. Prostě nic. Každé tohle zaškobrtnutí by Vás v tomhle programu stálo ukončení a musely byste začít od začátku. Což dělá právě ten rozdíl od programu, který Vám slibuje hubnutí, kde se takováhle věc lehce ztratí od programu Whole30, kde je právě důležité striktně vyloučit vše zakázané a posléze na sobě pozorovat změny při zařazování potravin.

Velké prozření ohledně dojídání jídel po dětech
Já jsem byla vždycky taková zastánkyně NEdojídání po dětech a myslela jsem si, že se tohohle pravidla držím. Žádné dojídání hlavních jídel a rohlíků a jiných sušenek na procházkách a nákupech. Ale v průběhu těch čtyřiatřiceti dnů, kdy jsem vyloženě striktně Emmě neolízla ani tu tající zmrzlinu, jsem viděla, kolik jídla po ni denně vyhodím a hlavně jídla, kterého jsem třeba dříve snědla navíc. To byly vždycky dvě lžičky jogurtu tam, zbytek kapsičky tady, kousek vajíčka, pár lžic polévky. Na návštěvách věčně nakousnuté různé buchty a sušenky, protože mi to bylo blbé, nechat to tam rozjedené po dětech. Zbytek nějakého pečiva před nástupem do auta, které nebylo kam v rychlosti vyhodit, zbytek šunky nebo párku, kteté zbyly po večeři na jejím talířku. No a nakonec ochutnávání všech možných jídel...jestli nejsou moc slaná, příliš horká, jak jsou vlastně ochucená...až po Emměny krmící nálety, kdy se baví tím, že mě neustále krmí různým ovocem, oříšky a zobáním, jež jsou nachystané na stole. 

Tuky
Nesmíte se bát tuků! Tělo potřebuje energii, díky kterému bude fungovat. Vzali jsme mu sacharidy z vyloučených potravin, dodáme mu palivo díky tukům. Naučili jsme se vnímat, že všechen tuk je špatný. V minulých letech ve světě zavládla vlna nízkotučných potravin, nízkotučných potraviny, ve kterých sice bylo 0,1% tuku, ale kdo pečlivě četl etiketu, zhrozil se nad množstvím přidaného cukru. Tyto nízkotučné potraviny dokonce ve spojených státech způsobily ohromnou vlnu obezity, se kterou se nemohou vypořádat dodnes. Ale to už je jiný příběh… Prostě, snažíme-li se tělo naučit, aby efektivně využívalo tuk jako palivo, a to i tuk z našeho břicha, stehen, zadku, musíme mu na to trochu toho paliva dát. 
Škvarková pomazánka
Každé jídlo by mělo obsahovat porci tuků. A to jak tuku, na kterém jídlo připravujete, tak i přidat tuk na talíř. Dejte si půlku, klidně i celé avokádo, hrst ořechů, oliv, velkou lžíci majonézy do salátu, zakápněte zeleninu olivovým nebo jiným povoleným olejem. Já nejraději jídlo připravovala na ghí, které jsem si udělala jednoduše doma, nebo na sádle z farmářského trhu. Zeleninové saláty si ochucovala domácí majonézou podle Lucky Grusové, nebála se na talíř přidat hrst škvarek nebo lžíci škvarkové pomazánky. Zamilovala jsem se do avokáda a nejlepší věc je namáčet si kusy zeleniny nebo masa do quacamole. 

Porce
Posledním problémem pro mnoho z Vás mohou být velikosti porcí. Jak již jsem psala, jíte převážně tři jídla denně a tyto tři jídla Vás musí zasytit do dalšího. Po nastudování knihy zjistíte, že můžete v určitých případech i více porcí, ale převážně se tento program opravdu točí jen kolem snidaně, obědu a večeře. Velikost porcí jsem postupně ladila, abych nehladověla mezi jídly - to by postrádalo smysl celého programu. Po pár dnech už jsem měla vyhráno a porce na talíři byly pastvou jak pro můj žaludek, tak pro moje oči.
  
Kuřecí nudličky s hlívou ústřičnou, dušená brokolice, šťouchané brambory, hrst oliv a čersttvá zelenina
Vepřová krkovice v tomatové omáčce s hlívou ústřičnou, zeleným chřestem, pečenými brambory a čerstvou zeleninou